Apple poslal Irsku 17 miliard dolarů. Čtyři z deseti daňových dolarů skončily v jediné zemi
Autor: Martin Břeň
Apple v posledním uzavřeném fiskálním roce odvedl v Irsku 17,1 miliardy dolarů. To odpovídá přibližně 40 procentům jeho celosvětové daně z příjmů. Obří částka má ale zásadní háček: zahrnuje i mimořádný doplatek po dlouhém sporu s Evropskou unií.
Čtyři z deseti daňových dolarů v Irsku
Podle údajů citovaných agenturou Reuters zaplatil Apple v Irsku za fiskální rok končící v září 2025 celkem 17,1 miliardy dolarů. Celosvětově firma vykázala na daních z příjmů 43,2 miliardy dolarů. Irsko tak představovalo zhruba dvě pětiny celkové částky.
Čísla se objevila díky novým evropským pravidlům pro zveřejňování daní podle jednotlivých zemí. Nabízejí neobvykle konkrétní pohled na to, jak významnou roli hraje Irsko v evropské struktuře Applu.
Částka není běžným ročním účtem
Výsledek nelze chápat jako standardní daňovou sazbu, kterou Apple v Irsku platí každý rok. Do částky se promítl doplatek přibližně 13 miliard eur související s rozhodnutím nejvyššího soudu Evropské unie z roku 2024.
Spor se táhl roky. Evropská komise tvrdila, že irská daňová ujednání poskytla Applu nedovolenou výhodu. Apple i Irsko tento výklad odmítaly, konečný verdikt ale znamenal povinnost peníze doplatit.
Proto by bylo zavádějící vydělit 17,1 miliardy irskými tržbami za jediný rok a výsledek označit za běžnou efektivní sazbu. Jde o kombinaci standardních odvodů a jednorázového narovnání za předchozí období. V dalších letech proto může irské číslo prudce klesnout, i když tamní podnikání Applu zůstane stejně významné.
Proč právě Irsko
Apple v zemi působí od roku 1980 a z Corku vybudoval jeden z klíčových evropských uzlů. Irsko dlouhodobě láká technologické firmy kombinací angličtiny, členství v Evropské unii, kvalifikovaných pracovníků a příznivého podnikatelského prostředí.
Obří platba proto není jen účetní kuriozitou. Ukazuje, jak může jediný soudní spor změnit daňový obraz nejhodnotnějších firem světa — a proč bude zveřejňování plateb po jednotlivých zemích bedlivě sledovat Brusel, investoři i veřejnost.
Pro samotné Irsko jde současně o mimořádný příjem, na který nelze spoléhat při plánování běžných výdajů. Země hostí evropská sídla řady amerických technologických firem, a její veřejné finance jsou proto citlivé na několik velmi velkých plátců.